Hradec Králové - salon republiky

Téměř sto tisíc obyvatel a výhodná stokilometrová poloha východně od Prahy, významná historie i bohatým životem pulzující současnost, okouzlující příroda na soutoku Labe a Orlice - to je Hradec Králové - jedna z nejkrásnějších metropolí České republiky.

Na začátek je třeba vysvětlit, co vlastně označení "Salon republiky" znamená. 

Koncem 19. století se Hradečané dočkali bourání penostních hradeb a město se mohlo opět začít architektonicky rozvíjet. Vzniklo hned několik urbanistických plánů a pod vedením významných architektů jako Jan Kotěra, Josef Gočár či Oldřich Liska začalo vznikat moderní a pokrokové město. 

Architektonické novinky doplnil životní styl obyvatel i vynikající občanská vybavenost a "Salon republiky" byl na světě. 

 

     

 

 

Z historie... 

V letech 1765 až 1789 byl Hradec Králové na příkaz císaře Josefa II. přestavěn na vojenskou pevnost, která vzhledem ke své mohutnosti změnila nejen vzhled města, ale i celého okolí. Přestože byla pevnost vynikajícím technickým dílem, její vojenský význam nepřetržitě klesal, takže na konci 19. století byla zrušena. Veškeré pozemky včetně hradeb a budov přešly podepsáním transakční smlouvy v roce 1893 do majetku města. Tímto aktem byly vytvořeny všechny předpoklady pro architektonické obrození města. Prozíravost jeho tehdejších představitelů se projevila už v roce 1884, kdy byla vypsána na tehdejší dobu ojedinělá mezinárodní soutěž na regulační plán města. Podmínkou bylo založení nových částí města s využitím všech vymožeností moderního stavitelství. Další aktualizované plány byly podkladem pro výstavbu moderního Hradce Králové.

Určující vliv na prosazení nového vývoje měla osobnost starosty Františka Ulricha, který v této funkci působil od roku 1895 až do roku 1929. Už v devadesátých letech 19. století se podařilo realizovat výstavbu několika významných veřejných budov v okolí historického jádra a na Pospíšilově třídě. Úroveň hradecké architektury před první světovou válkou výrazně ovlivnil zakladatel moderní české architektury Jan Kotěra, který svou tvorbou inspiroval celou mladší generaci architektů tvořících v Hradci Králové až do třicátých let dvacátého století. Zásadní stavbou charakterizovanou přechodem od secese k moderně byla Kotěrova budova muzea postavená v letech 1909 až 1912.

Po krátké přestávce způsobené první světovou válkou pokračoval stavební vývoj výstavbou nového centra Hradce Králové na pravém břehu Labe, kde vznikly ucelené urbanistické soubory s vynikajícími stavbami předních českých architektů. Vedoucí osobností v otázkách územního plánování se od poloviny 20. let stal významný český architekt a žák Jana Kotěry Josef Gočár. Jeho regulační plán z let 1926 až 1928 splnil náročná očekávání a stal se pevným základem pro další stavební rozvoj města. Gočár navrhl obklopit staré město pásem zeleně, nové čtvrtě rozčlenil do pěti sektorů oddělených navzájem klidovými pásy a spojených se starým městem vždy jednou komunikací. Regulační plán předepisoval i výšková řešení jednotlivých domů, počet pater, úpravu dvorů a zahrad.

Tento regulační plán Josef Gočár postupně naplňoval také svými projekty, z nichž některé vstoupily do dějin moderní české architektury. Z Gočárovy prostorové koncepce vycházeli i další architekti, kteří zde vyprojektovali desítky kvalitních objektů. Z dlouhé řady architektů, kteří se na výstavbě města podíleli, jmenujme alespoň Václava Rejchla, Jana Rejchla, Oldřicha Lisku, Josefa Fňouka nebo Bohumila Waiganta. Vedení města podporovalo nejen veřejné budovy a bytovou výstavbu, ale také realizaci nových komunikací, mostů, nábřeží, náměstí, zakládalo parky.

Stavební činnost v Hradci Králové ve 20. a 30. letech měla ohlas doma i v zahraničí. Přijížděli sem zástupci řady měst, aby poznali metody zdejší výstavby, představitelé města byli zváni na mezinárodní kongresy o urbanismu. Město, dosud malé svým rozsahem, získávalo velkoměstský ráz a oprávněnou pověst salónu republiky.

 

Architekti:

JAN KOTĚRA

architekt, malíř, grafik, pedagog
* 1871, Brno
† 1923, Praha

Vůdčí osobnost české moderní architektury zanechala v Hradci Králové hned několik úžasných staveb. Kotěra byl architektem mezinárodního významu a také regulačním expertem. Rané stavby mají ještě secesní charakter, ale další díla už jsou ryze účelná se značnou výtvarnou kvalitou. Ve svých stavbách spojoval výtvarná díla s architekturou v nedílný a dokonalý celek. Dokázal vytvořit asymetrické, a přesto vyvážené kompozice budov. Kotěrova genialita ovlivnila i jeho žáky, mezi něž patřil i Josef Gočár. 

Pro Hradec Králové navrhl Okresní dům (1903-1904), Labský most (1909-1910), Městské muzeum (1909-1912), Palmovou zahradu pro Grand hotel (1910-1911) a dům Elektrických podniků města Hradce Králové (nyní městské Infocentrum, 1922-1923).
 

JOSEF GOČÁR

architekt, urbanista, publicista, pedagog
* 1880, Semín u Přelouče
† 1945, Jičín

Josef Gočár studoval architekturu u Jana Kotěry a později se stal jeho spolupracovníkem. Stal se také profesorem architektury a za svůj návrh československého pavilonu na výstavě v Paříži obdržel Velkou cenu a později i řád francouzské Čestné legie. Byl představitelem pražského Mánesa. Jeho dílo nebylo poznamenáno historismem konce 19. století. Část jeho tvorby lze zařadit k českému kubismu, respektive k rondokubismu a druhá část je projevem české moderny (výtvarně pojatý funkcionalismus). Stejně jako Jan Kotěra se zabýval i urbanismem a návrhy interiérových prvků a posléze i pomníků. Díky jeho architektonickým dílům se stal Hradec Králové vzorem moderního města. V letech 1930-1932 vypracoval pro město regulační plán.


V Hradci Králové bylo realizováno 14 jeho projektů, např. Anglo-československá banka (1922-1923), Státní koželužská škola (1923-1924), Rašínovo státní gymnázium (1925- 1927), obecné a měšťanské školy (1927-1928), Ředitelství státních drah (1929-1932) nebo Okresní a finanční úřady (1932-1936), dalších 11 projektů zůstalo nerealizováno. 

OLDŘICH LISKA

architekt, urbanista
* 1881, Kamhajek u Kolína
† 1959, Brno

Oldřich Liska je považován za třetího nejvýznamnějšího architekta v Hradci Králové po Kotěrovi a Gočárovi. Studoval mimo jiné v Drážďanech a v roce 1909 se jako projektant dostal do Hradce Králové.  

Projektoval zde např. Špalkův obchodní dům na Velkém náměstí (1910), evangelický kostel (1911- 1912), domy č. p. 527, 536 a 538 na Masarykově náměstí (1912-1913), dům firmy Nevyhoštěný, obřadní síň v Kuklenách (1925-1927), Ústav pro zvelebování živností (1927), Slovanskou pojišťovnu (1929), vlastní vilu a vilu A. Švočíka ve Střelecké ulici ( 1932-1933). Vedle Josefa Gočára byl vůdčí osobností územního plánování Hradce Králové.

 

 

Brožura SALON REPUBLIKY ke stažení ... ZDE

Projděte se Salonem republiky!