Jaroslav Bajer z ekologického sdružení GALACIE navrhuje, aby ve spolupráci s městem HK vytvořili z lokality relaxační zónu. „Je to jedinečná možnost a skvělé vyžití nejen pro obyvatele přelidněného Moravského předměstí. Necelého půl kilometru a jsou v unikátním přírodním prostředí, kde se dá trávit volný čas. Avšak málokdo o tom ví,“ vysvětlil a dodal, že je nezbytné, aby MMHK přehodnotilo postoj k PP Na Plachtě před zamýšlenou revitalizaci Benešovy třídy. RNDr. Blanka Mikátová představuje lokalitu PP Na Plachtě:
Chráněná území přírodní památky „Na Plachtě 1“ a „Na Plachtě 2“ se rozkládají na jihovýchodním okraji města Hradec Králové. Přírodní památky Na Plachtě 1, 2 byly vyhlášeny v roce 1998 Městským úřadem v Hradci Králové a Ministerstvem životního prostředí České republiky. Celé maloplošné chráněné území zaujímá rozlohu 39,09 ha a zahrnuje stepní a mokřadní společenstva, rybníky a mokřadní olšiny a vrbiny na bývalém vojenském cvičišti. V území se vyskytuje řada vzácných živočichů a rostlin.
V chráněném území bylo dosud zaznamenáno přibližně 720 druhů a kříženců vyšších rostlin, 69 druhů mechů, 107 druhů hub a 2250 druhů živočichů, z toho asi 900 druhů brouků, 750 druhů motýlů, 220 druhů blanokřídlých, 49 druhů vážek, 114 druhů dvoukřídlých, 40 druhů měkkýšů, 16 druhů obojživelníků, 5 druhů plazů, 140 druhů ptáků, 14 druhů savců. Při probíhajícím průzkumu jsou každým rokem objevovány nové druhy pro lokalitu. V chráněném území jsou zastoupeny rostlinné a živočišné druhy od nejsušších stanovišť (na píscích) až po vodní stanoviště (rybníky a tůně).
Na Plachtě se vyskytují čtyři druhy živočichů chráněné Evropskou unií: čolek velký (Triturus cristatus), Modrásek očkovaný (Maculinea teleius) modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis).
Geologický podklad (tj. slínovce a vápnité jílovce překryté štěrkopískovými náplavy), členitý terén a především lidská činnost se společně podílely na vytvoření významné lokality s řadou stanovišť a s vysokou druhovou rozmanitostí.
Podstatnou část lokality tvoří dlouhodobě bezlesý prostor vojenského cvičiště (písčiny, trávníky, vřesoviště) postupně zarůstající náletovými dřevinami(břízy, osiky, vrby, borovice). Povrch je místy obnažen a rozbrázděn cestami, výmoly a zákopy. V centrální části jsou terénní deprese, vzniklé těžbou štěrkopísku, zaplněné vodou. Na jihozápadním okraji území se nacházejí dva rybníky (Jáma a Plachta) s doprovodnými mokřady a olšinami.
V centru lokality jsou druhotné deprese vzniklé těžbou stavebního materiálu a činností vojenské techniky v minulosti. Postupně tak vznikla celá řada vodních ploch, které podléhají relativně rychlým změnám (vysychání, zazemňování, eutrofizace). Podle jejich stáří a velikosti jsou v různém stadiu zazemění a zárustu rostlinstvem, a to od mechů (Sphagnum sp.) a vodních makrofyt (Ceratophyllum demersum, Utricularia australis), až po sítinové (Juncus sp.), ostřicové porosty (Carex sp.) a rákosiny (Phragmites australis, Typha sp., Schoenoplectus lacustris). Liší se také hloubkou vody a stupněm jejího prohřátí. Výsledkem působení přírodních a antropogenních vlivů vznikla na lokalitě pestrá mozaika odlišných společenstev na relativně malé ploše.
Vhodnou osvětou se může stát další pozoruhodností Hradce Králové.
